Svatováclavskoroudnická Há-Céčková RES

Tak to byl opravdu HardCore závod. Na svatého Václava na letišti v Roudnici. Zase plná startovní listina – 30 závodníků, počasí nakonec odradilo 3 z nich. Ostatní dorazili! Syrové sychravo, ve kterém (ne) usychala sýkora, sýček syčel a sysel sypal… Roudničtí, koučovaní Frantou Bayerem se nevzdali a krátce po deváté se soutěž rozběhla. Poprvé jsem se u RESek setkal se samoměřením. Ano, zvládlo se to a celkem bez problémů z hlediska pořadatelského. Z hlediska závodnického to občas znamenalo omezený komfort co se týkalo počtu pomocníků. Ale nikdo ani necekl, nestěžoval si a když už, tak sám na sebe. Počasí hrozilo, hrozilo, ale první dvě kola jsme nakonec odlétali v jednom tahu. Pak následovala nucená půlhodinová přestávka, aby se vypršela aktuální zásoba vody v mracích.

Po ní se opět pokračovalo na všech pěti připravených startovištích. A počasí opět začalo hrozit až to vyvrcholilo v poslední rundě posledního kola, po které soutěžící doslova ždímali modely. I v těchto há-céčkových podmínkách předvedl Ondra Krucký naprosto neuvěřitelný let se svým modelem Starwood, kdy mu do maxima chybělo pět sekund a přistání bylo téměř 100. K jeho modelu Starwood se váže zajímavá historka. Ondra u něj v Podhořanech na RES-Maratonu ve velkém větru v přemíře snahy o vystřelení zlomil křídlo. Po této zapeklité nepříjemnosti s modelem dokázal řízeně přistát a následně se vydal kamsi do dáli hledat chybějící půlku půlky křídla. Po značném úsilí ji nalezl a donesl a druhý den měl již opraveno. Ubezpečuji vás, že stopy opravy se na křídle hledají velice těžce. Dobrá práce.
Na finále v Roudnici nedošlo, protože počasí už bylo rezolutně proti. To rozmrzelo Frantu Bayera, který se těšil na pořádný souboj. Místo toho se všichni sešli v pořadatelském stanu , kde proběhlo vyhlášení výsledků ve velice dobré náladě.