Soutěž ERES jsme chtěli pořádat již letos v květnu. Bylo to ale na hraně, covidová opatření byla krajně nejasná a tak jsme to raději vzdali. O to víc jsme chtěli, aby druhá soutěž Nera-Elektro-RES 002, plánovaná na 7.srpna, klapla co nejlépe. Deštivý týden před soutěží mírně rozbahnil terén na příjezdové cestě k našemu miniletišti a nepříjemně zhoršil situaci mezi řádky chřestu, jímž jsou osázena pole obklopující naši letovou plochu. Měl jsem značné obavy z toho, jak si poradí soutěžící s případnou donáškou modelu z bahnitého pole při přistání mimo plochu. Zbytečně jsem se nervoval – žádný soutěžící v chřestu neskončil. Počasí nám přálo, vytýčili jsme šest startovišt, ale nakonec jsme startovali v pětičlených skupinách celkem ve čtyřech kolech. Při rozmístění startovišť jsme museli hodně improvizovat. Srovnat je do jedné lajny u nás nejde. Pořadatelsky jsme využili obstarožní notebook s Windows 7, který ale zvládá pracovat se SORGem AIR zcela bez problémů. SORG AIR na mne udělal výborný dojem. Aleš fakt zamakal a zase posunul program o velký kus kupředu. Zatím v něm chybí kudrlinky typu statistik, ale stále je to jen testovací beta verze. Soutěž běžela bez zádrhelů, po druhém kole jsme udělali přestávku pro soutěžící i časoměřiče na občerstvení, které se nám nakonec podařilo zajistit a nutno říci, že jsme byli příjemně překvapeni jeho kvalitou v polních podmínkách. Na úplném konci po vyhlášení výsledků jsem položil soutěžícím otázku – myslíte si, že naše miniletiště je použitelné pro pořádání ERES soutěže? Odpověď byla: „Ano, bez problémů.“
