Neděle 16.10.2022, opět Roudnice, tentokrát odložená soutěž Franty Bayera. Ráno zataženo, někde i poprchávalo. V Roudnici na letišti sucho. Oblačnost se postupně rozpouštěla. Stoleček + notebook + tiskárna + hodiny + nad nima apartní deštníček = pořadatelské stanoviště. 5 startovišť, 25 soutěžících, samoměření. Cena pro vítěze – vyhlídkový let! Průběh bez problémů. Jaromír „kameňák“ Kamenský se průběžně dotazuje: „Tak co pane trenér, jak se Vám naše soutěž líbí?“ Nemohu mu říci: „… nelíbí , bo se mi nedaří.“, musím říci: „… líbí a máte štěstí na počasí.“ Za chvíli zase: „A teď jak se Vám líbí?“ 🙂 „Ano, furt se mi líbí.“ 🙂 To bylo poté, co si Jarda všiml mých kvalitních výsledků.
Vítr proměnlivý, pro piloty docela složité podmínky. Naložit – nenaložit…dilema jako z Mrazíka … Loupit – neloupit…sežrat – nesežrat. O společenský rozruch se postaral Jirka Rajšner, když v jedné z rund po rychlém a přesném přistání opakoval start, bohužel si nezatáhl štíty, model předvedl rychlou akrobacii na gumě a skončil v zemi jako třísky. Jirku to ovšem nerozhodilo, do dalších letů nasadil druhý model a ve volných chvílích „pilotoval“ kočárek s vnoučetem. Překvapením byl severočeský gang ve složení Řádovi, Ivan Mokříš a Petr Hnětynka. Vzorně spolupracovali a výsledek se dostavil. To už se ale dočtete ve výsledkové listině. Zlatému slavíku to tentokrát tolik nezpívlítalo, „Neckář českého RESu“ byl také resově indisponován. Gott jr. naopak nezklamal a ještě si dělal šoufky z „Neckáře“ a jeho manažera. Jo, v Roudnici jsme tuto sezónu F3L příjemně zakočili.
Fotogalerie opět od Bačinů. Všimněte si, jaké jsou z roudnického letiště nádherné výhledy do okolí. To nikde jinde není. Tak jsem se alespoň kochal.
Výsledková listina
