F3L

Takže ty čmucháš okolo F3L? Tak to asi víš, že F3L = RES podle mezinárodních FAI pravidel. My ale budeme i nadále držet všechny informace na stránce RES.cz.

Honza RCEx informuje, konstatuje, provokuje

Předmluva Aviatorova: Než se začtete – autor následujích řádků Honza Kubica mi v poslední době mnohokrát podal pomocnou ruku aniž by za to něco chtěl či očekával a já mu momentálně nemohu dostatečně poděkovat. Moc si toho vážím. Mnohé z nás možná následující řádky zvednou ze židle, ale buďte v klidu. Honza rád nastoluje nelehká témata, rád diskutuje, ale hlavně za jeho vyjádřeními nehledejte žádné zlé úmysly. Spíš provokují k zamyšlení. Takže když budete reagovat na tento příspěvek, mějte toto na paměti. Honza mne sám vyzval, abych své připomínky přímo vepisoval do jeho textu, ale nechce se mi příspěvek poznámkami kouskovat.

Při diskusi o RES přišla na přetřes otázka, zda jsou pravidla už schválená, návrh už v internetovém prostoru putoval dlouho.

F3L mezinárodní

Zavolal jsem člověku nejpovolanějšími, Ivanu Hořejšímu a dozvěděl se následující:

– návrhy předkládá buď národní aeroklub nebo příslušná subkomise

– návrh prodiskutuje subkomise, v našem případě „F3 Soaring“ a buď jej doporučí, předělá nebo zamítne

– konečné rozhodnutí je na plenárním zasedání, které opět může návrh přijmout nebo zamítnout

Stálo mě to dost hledání na internetu: – návrh F3RES (F3L)

– video záznam z jednání subkomise:

– zápis z jednání plenárního zasedání

Na straně 56 je potom

Takže pravidla jsou schválená a platí od 1.1.2022.

Poznatky z projednávání

Pokud se nechcete dívat na video, tak zde je pár mých dojmů:

1) Pravidla prošla poměrem 9:1

2) Dobré je, že budou jednotná pravidla, usnadní to přeshraniční výlety.

3) Velké soutěže by měly být vypisovány jen pro juniory, možná jen mezinárodní soutěže, nikoliv mistrovství.

4) Mimo Německa létají hlavně staří pánové (od předsedy CIAM zazněl návrh, že by se kategorie měla jmenovat RET, od „retired“, tj. důchodce. )

5) Gumicuky mohou být velký problém při větru a i pro pořadatele větších soutěží

Dojmy

Teď už budou ryze mé subjektivní názory

a) Návrh přišel z Německa a proto je specifický. V Německu kladou velký důraz na polytechnickou výchovu, modelařina je vlastně nepovinný předmět na základních školách. Už od roku 1870 se ukazuje, že co je dobré pro Německo, nemusí být dobré pro ostatní. Nicméně polytechnickou výchovu jim závidím, jenomže v jiných zemích tomu tak není.

b) Pravidla si vymysleli staří pánové pro sebe. Mě ohromně baví lepit k sobě žbrdlinky, ale z výchovy svých synů vím, že je ne. Pokud se kdy zajímali o modelařinu, tak tatínek sestaví model, nabije baterku, vše zkontroluje a předá potomkovi vysílač. U juniorů, kteří se občas vyskytnou na soutěžích, jichž se účastním, je to úplně stejné. Vyvozuji z toho, že děcka baví létat, ne stavět (čest výjimkám). Také na soutěžích nepotkávám piloty v mladém seniorském věku (řekněme mezi 20 až 40 lety), z čehož opět usuzuji, že jakmile junior vyroste, začne mít jiné zájmy, čili byl k modelům tatínkem nucen.
Naproti tomu starší generace (kam už také pomalu patřím) má zažitý ten „jediný správný postup“, kdy se k sobě lepí kousky dřeva, ty se potom potáhnou a to je slávy, když se výtvor udrží ve vzduchu. Omezení RES tento postoj přesně odráží, myšlenkově vychází někde z 80. let, z doby před nástupem modelářské modernizace.

c) Technologie modelařinu neuvěřitelně zlevňují. Jen si vzpomeňme, kolik jsme platili za rádia před 30 lety. Kdyby nebylo ARF, tak k ničemu takovému nedošlo. A dneska jen stavebnice a další potřebné materiály na RES stojí více než hotový vakuovaný model RCEV. To znamená, že omezení RES není z důvodů nákladů.

d) Start na gumicuku je dalším příkladem nostalgie, či přímo zpátečnictví. Jako by někdo usnul v osmdesátkách a teď se probudil. Ano, dříve nic jiného nebylo, ale dneska je doba elektrická, nároky na pořádání soutěže, organizaci, plochu, vybavení i personální obsazení jsou u elekter nesrovnatelně menší. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.

e) Gumicuky, čili pevná vypínací výška, neodvratně povede k soutěži v přistávání. Kdesi jsem četl, že správná pravidla by měla vést k normálnímu rozdělení ve výsledcích – popsal jsem to kdysi dávno na http://www.rcex.cz/?p=604 . Jenomže s pevnou výškou není jak piloty rozlišit. Elektry by umožnily zavést proměnnou vypínací výšku a tím mezi piloty diferencovat.

f) Pouhé čtyři starty opět ukazují na to, že cílem si není zalétat, ale pouze „pokecat“. Výkonnost pilotů se odvozuje, až na pár výjimek, které mají naděleno od pána boha, od nalétaných minut a hodin, přičemž minuty v soutěžním letu platí za hodiny někde na louce. Čtyři starty může představovat třeba jen 20 minut ve vzduchu, kvůli kterým bylo potřeba daleko cestovat. Navíc, čtyři lety nestačí k eliminaci náhody, více na http://www.rcex.cz/?p=3855 , letů by mělo být nejméně 6, lépe 7.

g) Tedy, kdybych to měl shrnout, F3L pravidla jsou „pro staré“, proto obsahují hodně stavění a málo létání. Pokud by měla být kategorie pro mládež, mělo by tomu být naopak.

h) V mezinárodních pravidlech nejsou žádné přídavné body za finále, takže snad nebude tlak na to je létat, alespoň v našich národních soutěžích.

i) Mezinárodnost pravidel znamená, že kategorie přiláká výrobce i piloty, nastane nezadržitelný vývoj, který se otcům zakladatelům a možná i současným pilotům vůbec nebude líbit.

Protože jsem cílová skupina kategorie, budu si ERES užívat, dokud to půjde :-). 

Honza

6.10.2021