On to nemá lehké, on to má těžké.

Publikováno: Autor:

Kdo? No trenér samozřejmě.
S blížící se platností mezinárodních pravidel se opět množí diskuse o jejich výkladu. Minulý týden jsem na toto téma „messengeroval“ s Tomášem Hlavinkou.

Já: Zatím jak to vidím já amatér při četbě pravidel. Křídlo a ocasní plochy celodřevěná konstrukce s generálním pardonem pro  náběžku, nosníky a spojovací díly částí křídla. Pozor – u těchto položek není specifikován materiál. Trup celodřevo nebo dřevogondola + nosník/výložník ocasních ploch z laminátu, uhlíku nebo kevlaru. Ovládací páčky skelný nebo uhlíkový laminát. O žádném dalším materiálu se nemluví a tudíž nic jiného nepřichází v úvahu. Teroreticky tedy lze 3D tisk použít na náběžky, nosníky a spojky křídel. Pak je tu šedá zóna drobných dílů, které nejsou nijak omezeny – zřejmě jsou brány jako nepodstatné. Ale… Po různých rozpravách si myslím, že si můžeme myslet co chcem, můžeme se hádat, ale ve finále si každý musí promyslet, jak bude postupovat při případném protestu proti konstrukci svého modelu a zda má reálnou šanci protest odrazit. Dál je tu pohled výrobců – na Slovensku jsou k tisknutým dílům doposud benevolentní ba dokonce je mají rádi. V Německu tomu tuším tak není… Jak to bude na mezinárodních soutěžích pánbůh ví. Z mého pohledu – žádný 3Dtisk = žadný důvod k protestu.

Tomáš: Takže ani ty nevíš na 100procent, zda může nebo nemůže. Pořád to je v rovině asi jo, zatím to neřešíme. Říkáš to správně šedá zóna😆. No jo, ale potom nemůže být ani ocelový balast, protože o tom taky není v pravidlech ani slovo.

Já: Podle mého pochopení pravidel 3D díly být nemůžou. Ale na mém názoru nezáleží. Když se vyskytne protest, nebude se nikdo ptát trenéra, ale funkcionářů soutěže. A to je další věc – rozptyl chápání pravidel může být velký. Proto já jsem zastáncem „konstruování na jistotu“ = vyhýbat se možným kontroverzím.

Tomáš: Já dám do stavebnice rámečky na serva a háček a kdo chce ten to použije, kdo je ať si to udělá po svým. Až  někdo někomu vyhodí moje letadlo ze soutěže tak to budu řešit.

Já: Tohle je rozumný přístup, v podstatě se zavděčíš každému. Je hromada RES modelů, které se nikde na soutěži neobjeví, tak proč by jejich stavitelé nemohli použít 3D díl.

tomasc(Tomáš Ciniburk): Naprosto souhlasím s Láďou. Je to na rozhodnutí každého, co si dovolí a co ne. A je na každém výrobci co prodává. Až si jako modelář budu vybírat, jaký model na soutěž RES, tak se problematickému modelu vyhnu nebo to postavím a budu doufat.
Asi by na to chtělo upozornit v návodu, pokud se budeš blížit k hranici.

Snažím se sledovat RES diskusní vlákna všude, kde se něco děje a není to jednoduché. Do toho mnohé věci konzultuji po mailech a telefonech. Fakt to není jednoduché. Strašně mi ubývá čas na stavbu modelů. Proto jsem rád za každou smysluplně podanou pomocnou ruku. A shodou okolností tuto pomocnou ruku nabídl advokát kanceláře Ďábel & co. a bleskurychle přeložil nová RES pravidla a vytvořil z nich česko-anglický dokument. Včas jej budete mít k dispozici. Tento advokát stojí mimo RES komunitu, ale koketuje s ERES. I s ním jsem tedy konzultoval pohled na nová pravidla a myslím, že to neformuloval velice výstižně viz zvýrazněný text a i já jsem musel uznat svou určitou předpojatost.

Podle mě je v pravidlech RES dost děr. Materiálové provedení detailů mi přijde nepodstatné, resp. pravidla mi přijdou jasná. Na hraně mi přijde možnost diferenciálního řízení brzd, pokud jsou dva štíty ovládané dvěma servy. A taky se mi zdá, že směrovka nesmí přesahovat pod trup. Pravidla vyžadují rovnou spodní stranu trupu. Ledaže by se řeklo, že směrovka není součást trupu, ale to už je proti duchu pravidel, že nesmí být nic zpomalujícího pohyb modelu na zemi (třeba kvůli tomuto ustanovení v pravidlech F3J má Supra úplně jinou směrovku než Allegro nebo Bubble Dancer, vše od Drely).   Problém je podle mě to, že nemusí být jednotný výklad, takže na jedné soutěži je vše ok a za týden budou “řeči” nebo i diskvalifikace.
S “mezinárodností” pravidel je to ještě horší. Nepochybuji, že se vše za rok, dva usadí a všichni budou vědět, co se smí a co ne.
Obecně existují dva přístupy k výkladu textů. Buď doslova, nebo podle myšlenky. Zdá se mi, že brát pravidla doslova vede do slepé uličky.   Model má být převážně dřevěné konstrukce, omezení kompozitů je v pravidlech vyjmenované. Za použitím kompozitů jsou vždy lepší mechanické vlastnosti, proto je jejich použití omezené. Mimochodem mám pocit, že co je na modelu důležité, může být z “uhlí” :-).   Potom je spousta věcí, které se “ze dřeva nedělají”. Když budu pravidla brát doslova, tak spojky křídel musí být buď ze dřeva, nebo mají výjimku pro kompozit, ale ocelový drát už použít nesmím. Takový výklad pravidel mi přijde jako blbost. Stejně tak třeba nejsou určeny šrouby pro upevnění křídla, serv, vlečný háček, trubky pro spojky o dřevěné baterii taky ještě nikdo nic neslyšel. Protože takový přístup evidentně vede do neřešitelných situací, beru je tak, že se těmito podružnostmi pravidlotvůrce vůbec nezabýval, a “podružnosti” mohou být obvyklé. Z toho mi i vyplývá, že tištěné díly jako lože serv, lože vlečného háčku, schránka pro zátěž apod. jsou OK.   Se spojlery to vidím jako problém, možná teoretický, nezkoušel jsem to, ale napadá mě, že když brzdy posunu dál od trupu, budou fungovat jako křidélka. Může to být výhoda při přistávání, možná i při kroužení, nevím.  Zde narážím na terminologii, velká letadla mívají spoilery a air brakes, přičemž spoilery jsou rušiče vztlaku a používají se i diferenciálně jako doplněk křidélek (všechna proudová dopravní letadla). Podle pravidel se asi myslí spíše brzdění, ne manévrování rušením vztlaku, ale v překladu se to ztratilo. I když v češtině jsou to brzdicí štíty, v němčině “spoiler jako přistávací klapka” :-). Kdybych byl ředitel soutěže, tak bych diferenciální řízení brzd nedovolil, opět s odvoláním na ducha soutěže.   Jenomže, úplně ve všem se na ducha pravidel spoléhat nelze, správně by měla být slova v souladu s myšlenkou. Popravdě se mi vůbec nelíbí se odvolávat na ducha, protože tím říkám, že nedokáži popsat, co chci. Mám rád (a v práci používám) instituci ďáblova advokáta. To je člověk nebo skupina, která hledá chyby, zpochybňuje, a autor se musí bránit, hledat argumenty a vylepšovat.