Nedělní jihočeské resování

V neděli 11.6.,  den po uspořádání pěkně obsazené soutěže ve Staňkově, jsme se s přáteli sešli na na louce u Novosedel na Strakonicku na letošní druhé klubové soutěži pořádané LMK Strakonice. Počasí se po nočním slejváku a včerejším divočejším větru poněkud umoudřilo a tak jsme odlétali 6 kol bez finále, na čtyřech startovištích a pod taktovkou Jana Rause a Petra Maliny. Pořád nechápu, proč je v pravidlech zmínka o finále, taková ptákovina. Výsledky z finále se nepočítají do žebříčku. Ti, co se do něj nekvalifikují, balí a pozvolna odjíždějí. Přirovnal bych to k pozorování porna, aktéři předvádějí špičkové a profesionální výsledky a ti ostatní jen čumí a nemůžou se do toho zapojit. Čím víc plnohodnotných kol se letí, tím spravedlivější je pořadí ve výsledkovce. Vítr proměnlivé síly od nuly do nějakých 4m/s, severovýchodního směru, jasno a poněkud divoká a vypečená termika. Atmosféra je přátelsky bojovná, průběžně si vzájemně vyměňujeme zkušenosti se stavbou a létáním, ale hlavně srandujeme, vtípky poletují víc než naše modely a pohoda je tady neměřitelná. Mezi létáním stíháme doplňovat energii pojídáním koláče a buchet, a též popíjením kávy, nechybí tradiční guláš. V tu chvíli nás zasáhla špatná zpráva o úmrtí kamaráda Pavla „Brambory“ Dvořáka, mistra světa z roku 1971 v kat. F1A, báječného modeláře, parťáka a vůbec fajn chlapa. Tím ta letištní pohádka, alespoň pro mne, skončila. Hlavou se mi až do večera honily vzpomínky.
Ještě zpět k soutěži. Strakoničtí přistupují k organizaci velmi zodpovědně, koncem července plánují uspořádat veřejnou soutěž na letišti AK Strakonice V Lipkách (už je možné se přihlásit na Stoupáku) a tak, aby na ní proběhlo vše hladce, vyzkoušeli si techniku i její obsluhu na dvou klubových soutěžích, aby se přesvědčili, že i letos vše proběhne hladce. Nezbývá, než připojit fotku a přání: tak zas někdy příště!