Modelářský tábor na letišti Staňkov

Letošní modelářský letní tábor vlastně začal již v neděli 7.8.2022 soutěží kategorie F3L pro žáky a juniory. Přihlásilo se dvanáct soutěžících, nakonec jich létalo deset. Čtyři startoviště, šest kol a jak je ve Staňkově zvykem, bez finále. Zvítězil domácí Láďa Cink před Vojtou Kalendou a Danielem Krbcem z MK Heřmanův Městec. Všechno proběhlo tak, jak jsme tady zvyklí, organizace pohodová, jídlo domácí, limonáda v pivních lahvích, letové i když ne úplně jednoduché počasí.
Po soutěži následovalo ubytování účastníků, zabydlení v dílně a seznámení s bezpečnostními pravidly. A protože létání není nikdy dost, šlo se létat a létalo se až do tmy.

Fotogalerie Pavla Bačiny a jeho úmělecké skupiny z úvodní soutěže

V pondělí jsme využili nádherného počasí a hned po snídani rozvinuli gumicuky a šli trénovat starty a přistání. Používali jsme jak standartní délku gumicuku dle pravidel F3L, tak i poloviční. Kratší je pro trénink výrazně lepší. Stihne se odletět víc startů, termika se musí lovit v malých výškách a čím víc startů, tím víc přistání. Ta se bodují a je tedy potřeba je mít zvládnutá co nejlépe. Po obědě se to venku rozfoukalo a tak byla vhodná doba pro sestavování a lepení. Někteří účastníci si přivezli své rozpracované modely, ostatní využili stavebnic letadel Step One, dodaných firmou RC-Factory. K práci jsme používali nářadí a lepidla získané od firmy Hořejší. Oběma firmám velmi děkujeme za jejich podporu. Večer se všichni sešli ve společenské místnosti aeroklubu, aby vyslechli přednášku o letecké meteorologii, vývoji počasí, vzniku stoupavých proudů a také nebezpečných bouřkových situací a varování před nimi.
V úterý po snídani byl sraz v hangáru, který přímo navazuje na modelářskou dílnu. Asistovali jsme při přípravě dospělých větroňů k letu, zasypali plachtaře spoustou otázek a mnozí z nás viděli celou přípravu a vzlet takhle zblízka a naživo poprvé v životě. Po obědě jsme se naučili vázat dva základní uzly používané na našich gumipracích. Tedy spojení přetrženého vlasce a napojení vlasce na drátěné očko. Večer opět létání do tmy.
Ve středu jsme se auty dopravili na letiště Plzeň-Líně na návštěvu Muzea historie létání v Plzni a prohlídku historických letadel do Hangáru 3 spolku Classic Trainers z.s.. Zblízka jsme viděli letadla Boeing Stearman, Stinson Reliant, Harvard Mk.II, Pilatus P2, Zlín Z-526M, Bucker Bu-133C Jungmeister a další. Odpoledne, kdy foukal poměrně silný vítr, jsme využili opět ke stavbě modelů. Po večeři se už ale létat šlo. Dva stejné gumicuky, dvě Vosy postavené ze stavebnic od SMČR. Rozlosování na dvojice a minisoutěž. Současný start, kdo přistane dřív je vyřazen, vítěz postupuje dál. Velice povedená zábava. Napětí, povedené lety i karamboly. Srandy kopec. Od smíchu nás bolí břicha a ještě před setměním známe vítěze: Maruška Bačinová porazila všechny.

Na čtvrtek jsme měli domluvenou předváděčku sokolnictví na hřišti v Kladrubech. Sokolníci z Plzeňské ZOO předvedli velice pěknou prezentaci chovaných opeřenců. Na oplátku jsme jim my předvedli naše létající stroje. Na hřišti však bylo málo místa pro lety s RESkami a tak jsme se přesunuli za městečko na louku. Kromě RESek jsme s sebou vzali i Vosu a čerstvě postavené jednoduché motoráky Step One. V podvečer byla do programu zařazena prezentace akrobatického létání. Ukázka byla proložena přednáškou a zakončena nočním vystoupením s nasvětleným akrobatem. Vše pro nás připravil a předvedl místní modelář Franta Horna.
V pátek v osm už nás čekali další Sokoli. V rozsáhlém areálu v Líních u Plzně jsme navštívili základnu LZS Plzeňského kraje, kde jsou domovem dva vrtulníky W-3A Sokol vždy připravené k záchraně zdraví a životů lidí, ale i majetku. Byl tu k vidění i tzv. Bambivak na vodu, který byl použit při nedávném hašení rozsáhlého požáru v Hřensku. Odpoledne jsme se rozdělili na skupinky. Radek s Láďou chtěli zkusit vyhlídkový let Mariannou neboli Centrair 201 Marianne. To je výcvikový dvousedadlový kluzák francouzské výroby pro létání v tandemu. Rozpětí má 18,55 m a klouzavost 1/40. Klukům se vyhlídkový let moc líbil. Zbytek dne byl v duchu posledního létání, balení nebo přípravy na nadcházející den…. na Den otevřeného letiště. Někteří táborníci odjeli už v pátek, ale většina zůstala ještě do soboty.
V sobotu ráno se letiště ve Staňkově brzy probudilo k životu a začaly přípravy na tradiční letecký den. Na ploše před hangárem vyrostl stánek s občerstvením, přístřešek na vyhlídkové lety pro veřejnost a náš modelářský stánek SMČR, kde jsme po příchodu prvních dětí stavěli jednoduchá házedla. Postupně přistávala letadla. K vidění byla například Cessna z roku 1946, DHC-2 Beaver, pro vyhlídkové lety přiletěl Zlín 46 nebo vrtulník Robinson. Dopoledne přiletěl vrtulník W-3A Sokol z LZS a jeho pilot předvedl bravurní pilotáž s ukázkou zásahu při vyprošťování zraněného. Mezi starty byl vrtulník volně přístupný veřejnosti, která mohla nahlédnout do jeho útrob. Na programu byl i seskok parašutistů z An-2. Modeláři se také přičinili – ukázky akrobacie a létání s RC maketami bylo velmi atraktivní. Stojánka modelů byla neustále v obležení diváků.
Co říci závěrem? Parta je tu ve Staňkově skutečně skvělá, perfektně tu funguje spolupráce mezi aeroklubáky a modeláři. Žádné dohady, žádné třenice, pohoda. Program tábora založený na stavbě modelů a létání s nimi, proložený zajímavými přednáškami a exkurzemi neměl chybu. Tak zase příští rok.