Sysle nejsou doma, RESky mají pré.
Tak včera byla gumoresová Roudnice. Sysle s manželkami a malými syslátčaty asi vyrazili na prázdniny a tak bylo možno letiště posekat. Pořadatel včerejší soutěže Tomáš Vydra říkal, že je to se syslama hrozný. Na roudnickém letišti je jich fakt hodně. Stačí prý chvilka nepozornosti a už táhnou model ke své noře, malými šroubováčky jej demontují aby jej vzápětí po částech vtáhli dovnitř. 🙂
Na současné poměry příjemné počasí, žádná opékačka, ovšem směrem k odpoledni stále sílící vítr. 13 lidí, 5 startovišť, samoměření. Nikomu nám nedošlo, že tohle tak úplně nevychází, závěrem se k tomu vrátím. 6 kol, finále, vše kolem organizace vzal na sebe Tomáš. Na nástupu jsme si se Zdeňkem vzájemně ukazovali naše, basaliomy „znetvořené“, obličeje. Nebudu tu rozebírat detailně o co se jedná, to si zájemci mohou vygooglit. Jen připojím doporučení dvou aktivních soutěžících – nepodceňujte důslednou ochranu proti slunci při dlouhodobém pobytu na letišti! Odstranění důsledků jeho působení není nic příjemného.
V 10:00 odstartovaly soutěžní lety, většinou se létalo jen ze 4 startovišť. Po většinu času vše vycházelo, praky padaly blízko a rovně, jenže pak začal vítr zesilovat, praky začaly jít přes sebe, samo-časo-měřičo-pomocníci pilotů přestali stíhat rozmotávat a ještě být k ruce na startovišti pilotovi a měřit mu čas. Tomáš sice z pozice ředitele všechny chválil za pozornost, kterou věnujeme překříženým prakům, ale za to si piloti moc nekoupí. A tak se stalo, že jsem rozmotával 3 praky s dalšími 2 pomocníky a naši piloti nevěděli jak letí. Odskákal to třeba Gejza, kterému jsem asi z 50m vzdálenosti sice stačil změřit let, ale už nemohl pokračovat v plnění soutěžní úlohy, protože se praky ještě rozmotávaly a ani se nemohl dovědět, kolik že to naletěl. Povedlo se nám odstartovat i bez pomocníka, takže ho pilot sháněl v průběhu letu…prostě začaly vyplouvat slabá místa tohoto systému. Na obranu pořadatele a ředitele soutěže – každý postižený měl možnost požádat o opakování letu, nikdo tak neučinil. Sice se občas horečně diskutovalo, ale nic oficiálně. Škoda.
V závěru soutěže byly vidět neskutečné výkony a to jak v rámci dosahovaných výšek, tak pak hlavně ve finále v oblasti taktiky, kdy zase žádná termika nebyla.
Díky kluci všem za účast, byla to pohoda být s vámi na letišti a pokecat nad „pouštěním letadýlek“. Tomáši, díky za uspořádání soutěže. Z mého pohledu si každý pořadatel zaslouží poděkování a obdiv. Kdo nikdy nepořádal, neví…
Výsledky:
Pravidla F3L říkají, kromě toho, že vítěz má vzejít z finále, cituji:
“ 5.L.4. Popis soutěže
a) V soutěži se letí nejméně čtyři (4)
kvalifikační kola.
…
Velikost skupiny ve
finále je stejná jako velikost skupiny v
kvalifikačních kolech.
c) Soutěžící může mít až tři (3) pomocníky.
Pomocníci pomáhají soutěžícímu
s vypouštěním a donášením modelu, informují
ho o povětrnostních podmínkách a letovém
čase a starají se o katapult (viz 5.L.7). Alespoň
jeden pomocník neustále dbá na to, aby pilotovi
přidělený katapult nepřekážel jiným
katapultům. Tento pomocník také vyzvedává a
vrací katapult do jemu určené polohy.
e) Pořadatel by měl mít k dispozici
oficiální(ho) zapisovatele/časoměřiče. Pokud
tomu tak není, může měřit čas pomocník pilota
a pořadatel pravidelně kontroluje letové časy.
Odchylka větší než tři (3) sekundy ve prospěch
soutěžícího se ohodnotí nulou za celý let„ konec citátu.
Co nám z toho plyne za ryze praktické závěry v případě, že pořádám gumoRESky se samoměřením?
1) Soutěžící musím rozdělit do skupin tak, aby v každém letu každý z nich měl k dispozici 2 pomocníky. Jeden má povinnost starat se o prak, druhý musí měřit, neboť nejsou k dispozici oficiální časoměřiči. Zmíněné činnosti nelze nechat jen na 1 pomocníkovi.
2) Ve finále nesmím mít více startovišť než z kolika se létala převážná většina letů.
Víte co je zajímavé, pokud jsem tedy něco nepřehlédl? Že současný pravideldárce nestanovil nejmenší počet soutěžících ve skupině. Tak jsem si sednul k SORGu, vytvořil si ze včerejší startovní listiny novou soutěž, vyškrtnul Tomáše a rozlosoval 6 kol se 6 skupinami po 2 soutěžících! Bez problémů, ale zneužitelný nesmysl.
Kouknul jsem tedy do historie a v pravidlech z roku 2021 čtu: „Čtyři (4), ale maximálně osm (8) účastníků s nejlepšími celkovými výsledky z předchozích letů se účastní Finále“. Tohle ustanovení z mezinárodních pravidel F3L vypadlo. Z něj bylo jasné, že minimum jsou 4 startoviště.
Dále si již nevzpomínám, kde se vzal ten zažitý zvyk „minimálně 3 soutěžící ve skupině“. 🙂 Domnívám se, že plynul z výpočtových možností SORGu.