Strakonické gumoRESy 29.7.2023

DISCLAIMER – Nikoho nekritizuji, cílem článku je nadsázka a pobavení RES komunity. Místy využívám replik odposlechnutých výroků.

Já tomu možná nerozumím, ale za sebe bych řekl, že to díky počasí nebylo nic extrovního … Když to srovnám s tím naším výletem na Podřipskou gumoRESku… sysle tam byly, Vydra(Tomáš) tam byl, termika že spoilery nestačily, počasí vydrželo – nepršelo, všechna kola se odlétala, lidi tam nebyli, „čukři“ by bývali byli placeni zlotem… Co bylo tady? …
Propozice do Strakonic byly pro nás, kteří „živoříme“ za Prahou přesně opačným směrem, než leží Strakonice, vyloženě nepřátelské. Mezi 8:00 a 8:30 být na místě a registrovat se? Jakože vstávat v sobotu v 5:00? Je víkend! A co to mele ten SAEM – mohu si objednat 2 slovenská jídla za 12Eček? Proč? Ptám se manželky, zda se mi chce jet na soutěž do Strakonic. Prý nechce. Vyřešeno. Jenže… moje pěstounská modelářská rodina mi píše ve středu před soutěží, zda bych neuvažoval o výletu na strakonickou soutěž za podmínky, že mou dopravu na trase Praha – Strakonice a zpět zajistí oni svým velkokapacitním vozem. Ve čtvrtek večer po klekání mi volá dobřanský převor Jiří, zda jsem již mluvil s pěstouny a jaké zaujímám k účasti ve Strakonicích stanovisko. „Ano, jedu.“ odpovídám. Jen se ještě musím znova zeptat pani, zda se mi už chce jet do Strakonic. „A s kým tam jedeš?“ „S klukama Bačinovic.“ “ Dobře, pobyt ve společnosti slušných lidí Ti jen prospěje. Jeď si tedy kam Tě srdce táhne“.
Takže 5:00 budíček, 5:40 odjezd z bydliště, 6:15 příjezd do překladiště v Praze 5, 6:30 vyjíždíme směr Strakonice, 6:35 ztratili jsme se na rozestavěném Barandovském mostě, 6:40 nalezli jsme správný směr, 8:00 letiště Strakonice.
Parádně posekáno, počasí příjemné, přítomní poletují, praky příslušně předepnuty, prostorné parkoviště, pořadatelé perfektně připraveni, postupně přijíždí přátelští piloti pružebního PAK PStaňkov.
8:45 nástup, rozprava, 9:00 start 1.skupiny 1.kola. Pořadatelé mají neblahé předtuchy ohledně vývoje počasí, nechtějí nic ponechat náhodě, nechtějí ztrácet čas. Bohužel se počasí zhoršilo rychleji, než předpovídal jakýkoliv meteo-model. V 11:30 se z ničeho nic zvednul silný vítr, 12:15 těžké tmavé mraky plují oblohou, 12:25 liják a bouřka. Pořadatelé se rozhodli soutěž ukončit po 3 kolech. Škoda. Dvouhodinová přestávečka by vše spravila a mohli jsme odlétat soutěž kompletní. Naše posádka + staňkovští jsme strávili odpoledne v letištní restauraci. Po vyhlášení vítězů a ukončení soutěže přišla asi za půl hodiny krátká přeháňka a pak už zase vykouklo sluníčko a bylo hezky. Jenže to se mi to kecá – po bitvě je každý generálem. Poručit větru dešti sice už neumíme, ale něco mi říká, že příště to už klapne na výbornou.
Jinak posezení v letišním bufetu ve společnosti točeného Birrelu pomelo-grep, utopenců, výborného espressa a modelářských příběhů bylo „velice poetické“ až do té doby, kdy si Jirka chtěl objednat palačinku nebo štrůdl a Pavel pro změnu chlebíček s vajíčkem. Naštěstí měla paní vrchní pochopení pro náš humor i když nebylo daleko k tomu, abychom obdrželi místní kombinovanou pochoutku „mokrým hadrem přes hubu zprava a v zápětí zleva“.
Poděkování patří sponzorům za věnované ceny – Český rozhlas Praha, Kaiser + Kraft a Unielektro Strakonice, s.r.o.

Vzhledem k předčasnému ukončení soutěže jsme toho moc nenafotili a nenatočili.
Omlouvám se za kvalitu videa. Začal jsem používat jinou techniku a ještě to s ní moc neumím. Děkuji za pochopení.

Výsledky